reklama

ČR zlepšila konkurenceschopnost, z nových členů EU je na tom lépe jen Estonsko

Schopnost České republiky konkurovat ostatním ekonomikám je srovnatelná s Ázerbájdžánem, ale je lepší než konkurenceschopnost Polska nebo Slovenska. Podle dnes zveřejněného Globálního indexu konkurenceschopnosti (GCI) Česká republika v žebříčku poprvé po čtyřech letech zvýšila své hodnocení díky zlepšení školství, větší důvěře ve finanční trhy a lepšímu makroekonomickému prostředí. 

Mohlo by vás zajímat

Česká republika si v hodnocení konkurenceschopnosti oproti loňsku polepšila o devět příček. Ze 144 hodnocených zemí se posunula na 37. místo. Stále ale nedosahuje úroveň z období 2009 – 2010, kdy Česko zaujímalo 31. pozici. Polsko se umístilo na místě 43, Slovensko až na místě 75. Z nových členů EU Českou republiku v konkureceschopnosti předčilo jen Estonsko, s umístěním na 29 pozici.

Dnes zveřejněný Globální index konkurenceschopnosti (GCI) každoročně sestavuje švýcarská nezisková organizace Světové ekonomické fórum. Zveřejnění indexu je také doprovázeno zprávou o konkurenceschopnosti v dané zemi.

Zpráva GCI zdůvodnila lepší hodnocení Česka rostoucí úrovní základního i vyššího vzdělávání, obnovenou důvěrou ve finanční trhy a příznivým makroekonomickým prostředím.

Přestože hodnocení úrovně školství letos přispělo ke zlepšení české konkurenceschopnosti, stále přetrvávají obavy, zda se české školství mění dostatečně rychle, aby vyhovělo požadavkům současnosti. Z doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) plyne, že by ČR měla v první řadě zabránit předčasnému rozdělování vzdělávacích cest pro různě nadané žáky a zavést nový systém akreditace vysokých škol.

Česká republika málo inovuje 

Podle Světového ekonomického fóra naznačuje dlouhodobé hodnocení konkurenceschopnosti České republiky posun směrem k rozvinuté znalostní ekonomice. Základem takové ekonomiky by měl být inovační potenciál, užití aplikovaného výzkumu, výhodné postavení v mezinárodních produkčních řetězcích, sofistikovaná výroba a služby s vysokou přidanou hodnotou. Hodnocení ČR se ale právě v těchto kategoriích v posledních letech setrvale zhoršuje.

Tyto údaje a srovnání navíc korespondují se statistikami OECD, které poukazují na velmi nízkou vyvezenou přidanou hodnotu českého exportu v porovnání s jeho absolutním objemem. Česká průmyslová výroba je podle OECD z velké části orientována na kompletování dovezených meziproduktů. Inovace a produktivita práce během posledních let trpěly nedostatkem investic i dlouhodobě nízkým financování vědy a výzkumu.

Pilíře růstu konkurenceschopnosti

Z dlouhodobého hlediska k růstu české konkurenceschopnosti nejvíce přispívá technologická připravenost. Ta zahrnuje hodnocení dostupnosti moderních technologií, míry technologického transferu v ekonomice a využívání internetu v zemi. Na zlepšení pozice České republiky má dlouhodobě pozitivní vliv také kvalita dopravní, energetické a telefonní sítě.

Příčiny předchozího propadu

V předchozích čtyřech letech však v tuzemsku převažovaly faktory, které přispívaly k celkovému propadu konkurenceschopnosti. Šlo o špatné fungování českých institucí, nízkou efektivitu trhu zboží i trhu práce, nedostatečně rozvinuté podnikatelské prostředí a nízkou inovativnost. 

Vede Švýcarsko

Nejvyšší bodování – a tedy první příčku v indexu – má již šestým rokem Švýcarsko. Druhé místo udržel Singapur a třetí jsou Spojené státy americké. Ty oproti loňskému hodnocení o dvě příčky polepšily. V první desítce se umístilo ještě pět evropských zemí a dva státy z Asie. Žebříček uzavírá Jemen, Čad a Guinea.

ČR zlepšila konkurenceschopnost, z nových členů EU je na tom lépe jen Estonsko Foto: Zdroj: wef.org

reklama

Další články

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.