reklama

Hlavní zprávy z byznysu: EU rozšířila seznam cílů sankcí o organizátory pro-ruských nepokojů na Ukrajině

Evropská unie rozšířila sankce vůči aktérům v občanské válce na Ukrajině. Na seznam cestovních zákazů a finančních omezení přidala 15 osob a pět firem, které podle EU narušují územní integritu Ukrajiny nebo se anagažují v bojích na východě země.  

Mohlo by vás zajímat

Mezi osoby, které jsou nejnovějším opatřením dotčeny, jsou představitelé separatistických regionů Luhansk a Doněck a také osoby, které jsou spojeny s organizováním voleb 2 listopadu. Ukrajinský vláda a EU legitimitu těchto voleb neuznaly. Označené osoby byly přidány na seznam těch, kterým bude odepřen přístup k financím a majetku v EU a nebudou moci do EU cestovat. EU tak reaguje na prakticky každodenní porušování příměří, které bylo s povstalci uzavřeno 5. září.

Německá kancléřka Angela Merkelová nedávno naznačila, že sankce budou v platnosti do té dobry, dokud bude Rusko pasivní v řešení konfliktu na Ukrajině.

 

Švýcaři zamítli v referendu návrh, aby centrální banka posílila zlaté rezervy

Švýcarští voliči odmítli v referendu tento víkend návrh, aby tamní centrální banka rozšířila zlaté rezervy. Zvítězily obavy banky a některých politiků, že by opatření pomohlo spekulantům, prodražilo fungování banky a poškodilo ekonomiku.

Iniciativa “Zachraňte naše švýcarské zlato” požadovala, aby centrální banka držela alespoň 20 procent svých aktiv ve zlatě a v budoucnosti tento drahý kov neprodávala. Proti návrhu se nakonec vyslovilo 77 procent voličů. Pro bylo 23 procent. V rámci plebiscitu byly zamítnuty také dvě další iniciativy - jedna vůči privilegiím pro zahraniční miliardáře a jedna omezující imigraci do země.

Před iniciativou varovala zejména sama centrální banka, která argumentovala, že by povinnost zlatých rezerv prodražila případné devizové intervnce a zkomplikovala snahu banky hlídat kurzy švýcarského franku na hranici 1.20 za euro. Banka už tři roky tento kurz brání ve snaze zabránit posilování měny.

 

Ze světa

 

Vyjednávači Ruska a Íránu usilují o vzájemné barterové dohodě

Rusové chtějí dohodnout dodávky obilí a průmyslového zařízení do Íránu formou barteru. Řekl to ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev. Díky výměně by Rusko mohlo získat až 500 000 barelů íránské ropy za ruské zařízení nebo jiné suroviny.

Vyjednávání by se mělo týkat i íránského jaderného programu. Západ kvůli němu uvalil na Teherán sankce. Minulé pondělí se však obě strany nedohodly. Vyjednávači prodloužili rozhovory do července následujícího roku.

 

Největší německá energetická společnost E.ON vytvoří dvě divize

Německou energetiku  E.ON čeká rozdělení na dvě divize aby firma mohla lépe reagovat na změny na globálním trhu. E.ON plánuje rozdělit výrobu elektrické energie a obchodování s elektřinou od svých aktivit v ropném a plynárenském průmysl. Výkonný ředitel Johannes Teyssen prohlásil, že v současné době nemůže firma tak jak je adekvátně reagovat na nové výzvy.

K rozdělení společnosti má dojít až po valné hromadě v zimě 2016. Součástí změny bude i úpis akcií, který začne příští rok.

 

Putin míří do Turecka, bude jednat o obchodu i zahraniční politice

Ruský prezident Vladimir Putin dnes navštíví Turecko, s nímž Rusové rozvíjejí ekonomické vztahy. Putin bude s prezidentem Recem Tayyipem Erdoganem jednat o plánu, který by měl ztrojnásobit ruský export do Turecka. Obě země se však potýkají i s neshodami spojenými s angažmá v konfliktech na Ukrajině a v Sýrii. Vjednáních také dojde na společný postoj k boji proti extrémistům z hnutí Islámský stát.

Rusko je pro Turecko důležité jako hlavní dodavatel ropy a plynu, zatímco Turecko představuje pro Moskvu druhého nejvýznamnějšího obchodního partnera po Německu. Putin v minulosti chválil postoj Turecka, které se nepřidalo k protiruským sankcím Evropské unie. V diplomatických otázkách ale panují mezi oběma zeměmi hluboké rozpory. Erdogan patří k hlavním kritikům syrského prezidenta Bašára Asada, zatímco Rusko je jedním z jeho důležitých spojenců. Třecí plochy představuje i ruská anexe Krymu, protože Turecko má tradičně úzké vazby na krymskou tatarskou populaci.

 

V Lufthanse začne opět stávka, zruší se 14 letů mezi Prahou a Frankfurtem

Na pondělí a úterý vyhlásily německé odbory další stávku ve společnosti Lufthansa, která je reakcí na neúspěšné jednání pilotů s leteckou společností o důchodovém programu pro piloty.

Od pondělních 12:00 středoevropského času do úterních 23:59 se stávka bude týkat letů na krátké a střední vzdálenosti, uvedla agentura DPA. Lufthansa zruší v pondělí šest letů a v úterý osm letů mezi Prahou a Frankfurtem nad Mohanem. Stávka u dálkových spojů a nákladní dopravy v rámci společnosti Lufthansa Cargo proběhne v úterý od 03:00 SEČ do 23:59 SEČ. Nízkonákladové aerolinky Germanwings, které jsou dceřinou společností Lufthansy, stávka nezasáhne.

Podle mluvčí Lufthansy Barbary Schädlerové má stávka menší vliv na nákladní dopravu než na osobní. Schädlerová sdělila, že Lufthansa Cargo uskuteční 90 procent ze všech plánovaných letů. Nákladní i osobní letadla budou řídit piloti, kteří nepatří mezi členy odborového svazu Vereinigung Cockpit (VC). 

Společnost Lufthansa dnes odbory vyzvala k okamžitému obnovení jednání.

 

Domácí

 

Ministerstvo financí zveřejní údaje o vývoji státního rozpočtu ke konci listopadu

Ministerstvo financí oznámilo, že schodek státního rozpočtu stoupl z říjnových 45 miliard korun za měsíc listopad na 68,8 miliardy korun. Oproti minulému roku je deficit nižší. Loni se pohyboval ve stejném měsíci na úrovni 79,4 miliardy korun. Schodek pro letošní rok by mohl dosáhnout hranice od 80 do 90 miliard korun. Schválený rozpočet pro rok 2014 počítá s deficitem 112 miliard korun. 

Minulý měsíc vzrostl schodek rozpočtu na 45,4 miliardy korun ze zářijových 34,4 miliardy korun. Celkové příjmy ke konci října tak meziročně stouply o 21 miliard na 910,8 miliardy korun. Výdaje se zvýšily o 18,6 miliardy na 956,2 miliardy korun.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i ministr financí Andrej Babiš (ANO) již dříve uvedli, že deficit bude nižší. Podle Babiše je cílem ministerstva se dostat za letošní rok na úroveň roku 2013, kdy rozpočet skončil ve schodku zhruba 81 miliard korun. Na příští rok vláda schválila rozpočet se schodkem 100 miliard korun.

 

Jednání tripartity se zaměří na úpravu energetické koncepce a dotace z EU

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů budou dnes jednat o úpravách státní energetické koncepce a surovinové politiky, která definuje energetickou strategii země do roku 2040. Koncepce počítá s větším importem surovin v budoucnosti a odstavením některých domácích dolů a zdrojů výroby elektřiny.

Jednání tripartity se bude také zaměří na čerpáním peněz z evropských fondů. Podle podkladů Česká republika přijde o finance ze šesti operačních programů. V únoru se výše ztráty odhadovala na  24,6 miliardy korun. Ztrátu se podle predikcí podaří snížit na 19,5 miliardy. Ministerstvo pro místní rozvoj ji ale odhaduje až na 23,1 miliardy.

 

 

Zdroje: ČTK, Bloomberg

 

Hlavní zprávy z byznysu: EU rozšířila seznam cílů sankcí o organizátory pro-ruských nepokojů na Ukrajině Foto: shutterstock.com

reklama

Další články

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.