reklama

Nadační fond Neuron ocenil nejlepší české vědce do 40 let

Nadační fond Neuron ve středu v podvečerních hodinách oznámil jména pěti nových laureátů Ceny Neuron pro mladé vědce do 40 let. Šek na 250 tisíc korun společně se skleněnou plastikou získal v oboru medicíny docent Jaroslav Hrabák, v oboru chemie doktor Jan Macák, ve společenských vědách doktor Petr Koura, v matematice docent Stanislav Hencl a ve fyzice doktor Hynek Němec. Kromě předání cen mladým vědců během slavnostního večera odstartoval i nový ročník Expedice Neuron, projektu, jehož cílem je podpořit realizaci výzkumné expedice.

Další díly pořadu

„Neuron má za sebou pět let, rozdal 30 milionů korun, začali jsme podporovat různé projekty malých dětí a na druhé straně končíme v seniorském věku. Bohdanu Pomahačovi bylo 43 let, když loni dostal cenu za přínos světové vědě,“ řekl na úvodu slavnostního večera garant NF Neuron pro obor medicíny profesor Josef Veselka.

Za uplynulých pět let, co Nadační fond Neuron funguje, se podle Veselky mnohé zlepšilo. Řada mladých českých vědců míří po absolvování studia do zahraničí. Poté se vrací do Česka, kde začínají pracovat na výzkumech dosahujících světové úrovně. 

Jako první si pro Cenu Neuron pro mladé vědce za rok 2015 v oboru fyziky přišel doktor Hynek Němec. Ten se zabývá zvýšením účinnosti fotovoltaických článků, u kterých je problémem jejich vysoká cena.

„Věcí ovlivňujících konkrétní účinnost fotovoltaického článku je celá řada. Jedním z důležitých procesů je transport nábojů složitějších článků. Všichni víme, že ty články jsou v současnosti velice drahé. To souvisí s tím, že jsou vyráběné na bázi objemového materiálu,“ řekl Němec. 

FOTO: Michal Kvapil - herec Ivan Trojan a doktor Petr Koura

V oboru společenských věd si podle Neuronu cenu nejvíce zasloužil doktor Petr Koura, jenž se ve svém výzkumu zabývá českými moderními dějinami. Konkrétně shromažďuje a analyzuje fakta vypovídající o tom, jak žila mládež v době nacistické okupace. Dále pátrá například po tom, jak to v Československu vypadalo během převratu v únoru roku 1948.

„Výzkum jsem zahájil zkoumáním odbojové skupiny Tři králové, legendární protinacistické odbojové skupiny. V současné době se zabývám výstřední mládeží v období Protektorátu. Není to o tom, že historik najde nějaký jeden dokument, který změní zcela převratně naše vnímání. Je to spíš mravenčí práce v tom, jak sestavit ten výsledný obraz,“ sdělil Koura. 

FOTO: Michal Kvapil - herečka Anna Marešová, Docent Stanislav Hencl a moderátor večera Ondřej Cihlář

Za nejpřínosnějšího českého mladého vědce v oboru matematiky vybral NF Neuron docenta Stanislava Hencla. Jeho práce se soustředí na studium informací. „Snažíme se mapovat informace z mostů nebo přehrad a snažím se zjistit, za jakých podmínek na tu deformaci dokážeme říct, že se ten materiál netrhá, jestli v něm nevznikají nějaké dutiny. Rád bych v budoucnu ukázal, že v podstatě to, co počítač spočítá je skutečně řešení daného problému,“ sdělil Hencl.

Na matematice jej nejvíce fascinuje její stálost. Objev, o nějž se zasloužil Pythagoras, se po dlouhá léta stále používá a je podle Hencla pořád velice důležitý.

FOTO: Michal Kvapil - docent Jaroslav Hrabák a moderátor večera Ondřej Cihlář

Docent Jaroslav Hrabák získal ocenění od NF Neuron za medicínu. Tento vědec se zabývá studiem výzkumu rezistence na antibiotika. Hlavní cíl jeho práce spočívá ve vytvoření popisu mechanismu šíření resistence, pomocí něhož se poté nastaví preventivní mechanismy, jež pomohou zpomalit infekci a udržet co nejdelší účinnost antibiotik. V současnosti podle něj totiž ve světě existují bakterie, které jsou odolné vůči všem dostupným antibiotikům.

„Pokud by se nám tyto bakteriální kmeny rozšířily dále, tak to může znamenat návrat do doby před objevem antibiotik,“ informoval Hrabák. 

FOTO: Michal Kvapil - herec Ondřej Sokol a doktor Jan Macák 

Poslední z laureátů ceny, doktor Jan Macák, se zabývá chemií. Podílel se na vývoji unikátních metod syntézy nanotrubic oxidu titaničitého. „Nanotrubice mají proti jiným materiálům specifické a unikátní vlastnosti a celou řadu aplikačních možností,“ řekl Macák. Používají se například ke zvýšení účinnosti solárních panelů, k dopravení léku přímo k postiženému místu v těle nebo k filtrování virů. „Na chemii mě fascinuje ta možnost neustále vytvářet nové látky a materiály,“ uvedl Macák. 

NF Neuron rovněž vyhlásil další ročník Expedice Neuron. Patronka projektu Lucie Výborná v této souvislosti řekla, že pojem expedice má v České republice nejednoznačný význam. „Když si vezmu prapůvodní význam expedice, tak to znamenalo výpravu za nějakým vědeckým poznáním, zatímco dnes to slovo nabylo významu expedovat se někam. To znamená, že vyjedu na nějaké staré Jawě na hranice Mongolska, tam se podívám a vyexpeduji se zpět,“ říkala Výborná, která velmi oceňuje roli mecenášů, kteří mají na financování Nadačního fondu Neuron zásluhu.

Aktuálně se chystá výprava Expedice Neuron, která obdržela finanční podporu už dříve. Zaměří se na průzkum Hranické propati nacházející se poblíž města Hranice na Moravě. Podle odhadů geologů může Hranická propast svojí hloubkou předstihnout nejhlubší zatopenou propast na světě - italskou Pozzo del Mero (392 metrů). Hloubka Hranické propasti může podle některých odhadů dosahovat až 700 metrů. Více jsme o tomto tématu psali ZDE.

 

Zdroj: ZET

 

.

 

Nadační fond Neuron ocenil nejlepší české vědce do 40 let Foto: Michal Kvapil/ZET: laureát vědecké ceny Neuron za fyziku doktor Hynek Němec

reklama

Další články

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.