reklama

Prezident Zeman míří do Ruska. Vyvolá jeho setkání s prezidentem Putinem další kontroverze?

Český prezident Miloš Zeman, který v pondělí 20. listopadu zahajuje návštěvu Ruska, je znám svým kladným vztahem k této zemi a ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V některých případech ale česká vláda upozorňovala na to, že jeho názory na dění kolem Ruska nejsou v souladu s oficiální zahraniční politikou České republiky. Kontroverze vzbuzují například názory českého prezidenta na konflikt na Ukrajině a s ním spojené protiruské sankce. Miloš Zeman zdůrazňuje důležitost Ruska jako obchodního partnera ČR a Zemanův postoj k česko-ruským vztahům již několikrát ocenil jeho ruský protějšek Vladimir Putin.

Mohlo by vás zajímat

Český prezident s Vladimirem Putinem jednal několikrát. Setkali se například během moskevských oslav 70. výročí konce druhé světové války v květnu 2015, s Putinem se potkal i během svých návštěv Číny v roce 2015 a letos. "Známe váš názor na rusko-české vztahy," řekl Putin českému prezidentovi letos v květnu v Pekingu. "Do značné míry díky vám se naše vztahy v posledních letech, a to bez ohledu na složitosti, přece jen udržují na vysoké úrovni a rozvíjejí se," řekl také ruský prezident na adresu Zemana.

Setkání Zemana s Putinem vždy vyvolala kontroverze. Letošní schůzka v Pekingu vzbudila pozornost mimo jiné Zemanovou poznámkou týkající se značného počtu přítomných novinářů v jednací místnosti. Zeman při příchodu vyjádřil názor, že je v sálu mnoho žurnalistů a bylo by prý dobré je "likvidovat", na což Putin diplomaticky reagoval: "Není třeba likvidovat, ale snížit jejich počet, to ano."

V souvislosti s cestou do Ruska v roce 2015 byl Zeman kritizován za zvažovanou účast na vojenské přehlídce ruské armády, kterou kvůli ruské anexi Krymu bojkotovala většina západních lídrů. Zeman se přehlídky nakonec nezúčastnil. Nad jeho návštěvou Ruska se pozastavil také tehdejší americký velvyslanec v ČR Andrew Schapiro, jehož vztahy s Hradem byly od té doby chladné. Zeman tehdy prohlásil, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené.

V minulosti se Zeman několikrát vyslovil proti mezinárodním sankcím, které byly na Rusko uvaleny po anexi ukrajinského Krymu v roce 2014. Letos při vystoupení ve Štrasburku před Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil anexi Krymu za "fait accompli", tedy za hotovou věc. Kyjev a Moskva by se podle něj měly dohodnout na kompenzaci, ať v penězích či v ropě a plynu. Nápad rozhořčeně odmítl Kyjev, ale i Kreml, podle kterého o kompenzacích nemůže být řeči. Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Zeman neměl k projevu o sankcích a anexi Krymu mandát české vlády a že jeho vyjádření jsou v příkrém rozporu se zahraniční politikou České republiky.

Český prezident sankce odsuzuje i s ohledem na obchod s Ruskem. Zatímco v roce 2014 české firmy do Ruska vyvezly zboží za 113 miliard korun, loni to bylo pouze 75 miliard. V prvním pololetí letošního roku však export meziročně stoupl o 14 procent na 54 miliard korun (na celkovém českém exportu se Rusko podílí 1,9 procenta). Dovoz z Ruska rostl ještě rychleji, meziročně o 54 procent a za prvních sedm měsíců letošního roku se zvýšil na 70,7 miliardy korun. Za celý loňský rok činil 83,8 miliardy korun. "Bez ohledu na pokles předchozích let se začátkem letošního roku obchodní obrat zvýšil o 44 procent. Je to dobré znamení a dobrý trend, který je třeba zachovat," řekl k tomu Putin.

V českém vývozu převládají vozidla, stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat, elektrickká zařízení a spotřebiče. V dovozu dominovaly zemní plyn a ropa. ČR je závislá na ruském plynu, z Ruska loni pocházelo 61,5 procenta dovezeného plynu do ČR. Z ostatních položek pak zejména železo a ocel a stroje a zařízení k výrobě energie.

Ruský trh je pro mnohé české firmy klíčový, protože některé české podniky působí nebo působily v Rusku v pozici generálních dodavatelů, což se jim většinou v jiných zemích nedaří.

Nejvážnějším problémem ve vztazích ČR a Ruska byl v uplynulých letech plánovaný americký protiraketový štít ve střední Evropě. Rusko projekt kritizovalo a tvrdilo, že by porušil strategickou rovnováhu a ohrozil tak ruskou bezpečnost. Z Ruska zaznívala na adresu radaru ostrá slova. Premiér Vladimir Putin například projekt označil za "provokaci" a za hrozbu podobnou americkým raketám typu Pershing. Po nástupu Baracka Obamy do funkce amerického prezidenta nastalo oteplení vztahů Ruska a USA a Washington nakonec od projektu v září 2009 ustoupil.

 

Zdroj: ČTK

Prezident Zeman míří do Ruska. Vyvolá jeho setkání s prezidentem Putinem další kontroverze? Foto: ČTK

reklama

Další články

  1. Zemanovo zdraví by se mohlo stát tématem kampaně

    Společnost ·

    Otázka zdravotního stavu současného prezidenta Miloše Zemana by se podle marketingových expertů oslovených ČTK mohla stát jedním z témat kampaně před volbami hlavy stá…

  2. Babiše čekali na Národní třídě protestující

    Společnost ·

    S hlasitým odporem několika protestujících se v pátek ráno setkal předseda hnutí ANO Andrej Babiš při vzpomínce na Národní třídě. Obvinili ho ze zneuctění pietního mís…

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.