reklama

Prezidentské volby v ČR se podobají těm americkým, dezinformace narůstají

Češi stojí na rozcestí a záleží pouze na nich samotných, jakou si zvolí cestu. Odpověď přinesou výsledky druhého kola prezidentských voleb. Přikloní se Češi na stranu současného prezidenta Miloše Zemana, nebo naopak podpoří bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše? Podle agentury Reuters se české prezidentské volby začínají podobat těm americkým. Důvodem jsou především dva tábory voličů. Na jedné straně jsou vzdělanější voliči a na té druhé stojí sociálně slabší skupina zasažená populistickými tématy. V rámci druhého kola se rovněž začíná objevovat řada dezinformací namířených proti Jiřímu Drahošovi. 

Mohlo by vás zajímat

Podle Reuters jsou České volby ekvivalentem již proběhlých voleb v okolních zemích světa. Agentura pak konkrétně dává na roveň současnou situaci s prezidentskými volbami ve Spojených státech amerických, kde se proti sobě postavili republikán Donald Trump a demokratka Hillary Clintonová. Dalším podobným příkladem pak mohou být volby o hlavu státu ve Francii. Proti sobě se ve druhém kole postavili centrista Emmanuel Macron a euroskeptička Marine Le Penová. Tehdy zvítězil provropský kandidát Macron. K podobným „ideologickým“ volbám došlo i v Belgii nebo Rakousku. 

Vraťme se ale zpět k problematice českých prezidentských voleb. Třiasedmdesátiletý Miloš Zeman je podle Reuters zastáncem krajně pravicových názorů, když na jedné straně odmítá přijímaní uprchlíků z muslimských zemí a na druhé straně je přívržencem východních názorů. Je totiž příznivcem prohlubování ruských a čínských vztahů.

Jiří Drahoš představuje podle Reuters obstojného rivala. Může se poté spolehnout o podporu liberálních voličů, kteří upřednostňují těsnější integraci v rámci Evropské unie. Drahošovou výhodou může být rovněž i skutečnost, že jej podpořili ostatní prezidentští kandidáti, kteří neuspěli v prvním kole.

Agentura Reuters zdůrazňuje, že výkonné pravomoci českého prezidenta jsou do značné míry omezené. Do jeho pravomoce ovšem spadá jmenování předsedy vlády. Za hranicemi naší země rovněž reprezentuje a zastupuje Českou republiku.

Český prezident může i do značné míry ovlivňovat veřejné mínění. I přes jeho omezenost ve výkonných pravomocích má jeho slovo vliv na českou veřejnost. Česká politická, ekonomická a sociální debata přitom podle Reuters vykazuje totožné znaky jako v USA, Francií a Rakousku. Podobné diskuze jsou vedeny ale i u našich sousedů a partnerů z Visegradské skupiny
(Polsko, Maďarsko, Slovensko).

Polarizovaná republika

Na půdě Česka žijí dva tábory lidí. Jeden se staví pozitivně k evropské integraci a druhá skupiny se naopak obává dopadů globalizace a kulturních změn. Důležité je si uvědomit skutečnost, že Evropa jako celek stárne a trpí nedostatkem pracovní síly. Na druhé straně členství v Evropské unii zaručuje českým společnostem spolupráci s unijními firmami. Češi mají tak ve větší míře možnost pracovat za hranicemi našeho národa. Společnosti mají rovněž větší možnost spolupracovat se zahraničními firmami, stát se jejími partnery a nebo distributory. Tento fakt má rovněž pozitivní dopad na růst Hrubého domácího produktu a na samotnou českou ekonomiku.

Profesor University of New York v Praze Tomáš Klvaňa agentuře Reuters nastínil paralely mezi Zemanem a jeho voliči. „Vzorec ovlivňují domácí problémy, ale je to to samé jako v případě Trumpa. Obrací se na stejné voliče,“ řekl Reuters Klvaňa. „Na jedné straně stojí více úspěšní, lépe vzdělaní, mladší lidé, kteří se nebojí otevírat se, ekonomicky integrovat… a na druhé straně jsou méně úspěšní lidé, méně vzdělaní, s nižšími příjmy, kteří žijí v menších městech,“ informoval Klvaňa.

Klvaňa rovněž zdůraznil podobnosti mezi dvěma dalšími středoevropskými lídry, mezi něž patří krajně pravicový předseda polské strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski a maďarský předseda vlády Viktor Orbán. Oba dva tito státníci se stali oponenty unijních partnerů.

Agentura Reuters si dále všímá Drahošova úspěchu v ekonomicky prosperující Praze. Zeman naopak zvítězil v ekonomicky slabších regionech. Reuters si ale všímá i Zemanova nezájmu zúčastnit se v rámci prvního kola diskuzí. Vypichuje rovněž jeho zálibu v alkoholu a kouření. Příznivý podle agentury Reuters není ani Zemanův zdravotní stav, přičemž trpí cukrovkou a má potíže při chůzí.

Populistická témata a „fake news“

Zeman získal hlasy především díky svému postoji k migraci. Česko s 10,6 miliony obyvateli je podle Reuters sjednoceno v odmítavém názoru proti přijímání velkého počtu migrantů. Česká republika nepřijala například proti Německu takřka žádné uprchlíky. I přesto panuje na území České republiky mnohem větší nesnášenlivost vůči běžencům. Je to dané právě kvůli populistickému masírování ze strany některých politiků. Mezi ně se rovněž řadí například Tomio Okamura se svoji Svobodou a přímou demokracií (SPD). Předseda SPD se přitom vyslovil, že podpoří v prezidentských volbách právě Miloše Zemana. 

Podobně jako Zeman se i Drahoš staví proti kvótám EU, které měly představovat páku pro EU v zodpovědnosti členských států za sdílení žadatelů o azyl. Drahoš je i přesto k migraci tolerantnější. Přijal by totiž omezené množství běženců, přičemž by se dočkali pouze jedinci, kteří by splnili předem nastavená kritéria.

Přívrženci Zemana doslovně uvádějí, že je Drahoš „želé“ postrádající charisma. Mnoho kritiků ovšem zapomíná na jeho vědeckou činnost. V roce 1972 pak konkrétně absolvoval na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze obor fyzikální chemie. Poté v září 1973 nastoupil na studijní stáž do Ústavu teoretických základů chemické techniky (ÚTZCHT) Československé Akademie věd (ČSAV). Kandidátskou disertační práci poté obhájil roku 1976 a přestoupil na post vědeckého pracovníka ČSAV do oddělení chemických reaktorů.

Kvůli skutečnosti, že odmítl podepsat spolupráci se Státní bezpečností a rovněž se stavěl proti vstupu do KSČ, zastával až do Sametové revoluce pozici řadového vědce. Řada Zemanových stoupenců přitom uvádí, že Drahoš donášel pro StB. Tato slova se ale nezakládají na pravdě a jde o takzvané „fake news“. Drahoš v rámci druhého kola čelí řadě dezinformací, mezi něž patří podle zpravodajského portálu Info.cz i konspirační teorie o tom, že je členem Římského klubu, který by se měl snažit s pomocí vyvolených členů ovládnout svět. Asociaci Římského klubu na druhou stranu podle Info.cz v roce 1990 zakládal naopak Miloš Zeman.

Vraťme se ale k samotnému vývoji Drahošovy osobnosti. Po listopadu 1989 působil po dobu osmi let na postu ředitele Ústavu chemických procesů Akademie Věd ČR. V roce 2003 získal profesorský titul v oboru chemického inženýrství. O dva roky později se stal místopředsedou a v roce 2009 šéfem Akademie Věd ČR. Tuto instituci řídil po dobu osmi let.

V rámci vrcholící kampaně obou dvou prezidentů se začíná objevovat řada dezinformací namířených právě proti Drahošovi. Aktivity proruských dezinformačních serverů si všímá i samotné Reuters. Konkrétně pak informuje o článku, který Drahoše popisuje za slabého politika, který ohrožuje Českou republiku a vedení podřizuje zahraničním zájmům.

Vše nasvědčuje tomu, že nepůjde o čestný boj v bílých rukavičkách. Situace se naopak začíná podobat americkým prezidentským volbám, ve kterých i díky množícím se dezinformacím zvítězil republikánský kandidát Donald Trump.  

 

 

Zdroj: Zet

Prezidentské volby v ČR se podobají těm americkým, dezinformace narůstají Foto: President of Russia / Wikimedia Commons: Miloš Zeman a Jiří Drahoš

reklama

Další články

  1. Škoda Auto prožila rekordní rok

    Byznys ·

    Škoda Auto loni dodala svým zákazníkům rekordních 1,200.500 aut, což je o 6,6 procenta více, než v roce 2016. Milion aut překročila již počtvrté v řadě. Největším trhe…

  2. Elektřina zdražuje. Co za tím stojí?

    Komerční sdělení ·

    Od samého počátku nového roku lze z médií slyšet informace, že éra snižování ceny elektřiny nebo její stagnace je u konce, a my se musíme připravit na její růst. Co je…

  3. Optimismus i spokojenost podniků lámou rekordy

    Byznys ·

    Optimismus i spokojenost malých a středních podniků lámou rekordy. Index očekávání firem ve čtvrtém čtvrtletí 2017 vzrostl o 12,5 bodu na dosud nejvyšší hodnotu 41,6 b…

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.