reklama

Rok jedna prezidenta Macrona; stát jako firma po francouzsku

Francouzský prezident Emmanuel Macron uzavírá první rok ve funkci v zemi, která sice vykazuje optimistické ekonomické ukazatele, ale kterou zároveň ovládají velké protesty proti prosazovaným reformám. Politik navenek nového typu - mladý, odvážný, původně jen málo známý - nastoupil po unaveném a nepopulárním socialistovi Françoisi Hollandeovi. Zatím ale dál čelí rozdělené společnosti, polovina Francouzů podle průzkumů totiž nepovažuje Macronovo působení za šťastné.

Mohlo by vás zajímat

Macron podle francouzského tisku zavádí do politiky firemní způsoby řízení, politické a ekonomické změny, které zahájil, ale zatím nestihly přinést kýžené výsledky. Opoziční pravice je proto nadále nedůvěřivá a opoziční levice je bezprostředním ohrožením stability pracovního prostředí znepokojena.

Macron, který podle odpoledníku Le Monde představuje prezidentskou autoritu koketující s autoritářstvím, se projevil zálibou pro dramatické efekty: podle svého vyjádření se přímo "vloupal" do Elysejského paláce. Odmítl roli "normálního prezidenta" a chopil se role normotvorného vůdce, od něhož přichází veškerá iniciativa, soudí ekonomický list Les Echos. Pevně drží kontrolu nad parlamentem ovládaným jeho stranou, jejíž původní iniciály E.M. jsou totožné s jeho vlastními (En Marche! - Vpřed!). Symbolem jeho snahy o racionální řízení je jeho malý tým, který si přivedl z ministerstva hospodářství. Vláda a především ministerské úřady se oproti minulosti personálně zúžily.

Se vzdorujícími odbory, které organizují stávky a demonstrace proti změnám snižujícím jistotu práce, vede Macron otevřenou válku. Vyjádřil se přitom nerudně o "lidech, kteří nic neznamenají", kdy vykazoval už známky určité netrpělivosti. Vyhnal do ulic k protestům i důchodce přinucené platit vyšší nemocenské pojištění, kteří nebrali vážně jeho poděkování za nedobrovolnou solidární oběť společnosti. Zatím nejtvrdohlavější jsou zaměstnanci státních železnic bojující o své výsady, s nimiž ale vláda nevyjednává. Potíže má i letecká společnost Air France, jejíž pracovníci usilují stávkami o zvýšení platů.

Některé vládní kroky jsou ale pro obyvatele příjemné. V průběhu tří let například přinášejí snížení obecní daně z pobytu o 80 procent, zvýšily se sociální dávky pro handicapované osoby a nejchudší seniory. Kritiky nekontrolovaného přistěhovalectví mohla trochu upokojit zpřísněná protiimigrační opatření. Zatím nejsou žádné náznaky plnění obávaného slibu ohledně snížení počtu státních zaměstnanců o 120.000.

Na ekonomické úrovni Macronovi zatím všechno vychází. Hospodářský růst loni dosáhl dvou procent hrubého domácího produktu, nezaměstnanost klesla, obchodní investice jsou na rekordu, podnikatelská nálada je vysoko nad dlouhodobým průměrem.

Jednou z hlavních Macronových výhod je i slabost čtyř hlavních opozičních stran. Socialisté, republikáni, nacionalisté a radikální levice se stále ještě snaží vzpamatovat z loňských voleb. A zatím nejsou s to představit možnosti alternativních řešení. Podle listu Le Figaro je stále více voličů tradiční pravice s Macronovým působením spokojeno, což představuje pro nejsilnější opoziční stranu Republikáni varovný signál.

I v zahraniční politice se snaží být Macron aktivní. Věren potřebám politického marketingu vymyslel Macron několik hesel, která se ujala. V zahraničí zaujal pozměněním sloganu prezidenta Donalda Trumpa o americké velikosti slovy "Make Our Planet Great Again" (Vrátíme naší planetě její velikost), čímž mu zároveň "vrátil úder" v otázce boje proti globálnímu oteplování, od něhož chce Trump odstoupit.

Macron také představil potřebu ambiciózních reforem i pro Evropskou unii, v níž ale jeho hlas zněl i vzhledem k nejistotě kolem budoucí vlády v Německu zatím trochu osaměle. Podařilo se mu ale například trochu snížit komparativní výhodu chudších východoevropských zemí prosazením nutnosti vyplácení minimální mzdy dané země detašovaným zahraničním pracovníkům.

Macron se také angažoval v Sýrii, kde se Francie podílela na náletech proti zařízením vládnoucího režimu podezřelého z použití chemických zbraní. Výsledkem jeho kulturní diplomacie pak bylo otevření pobočky muzea Louvre ve Spojených arabských emirátech. Připraveny ale byly také rozsáhlé obchodní kontrakty, zejména s bohatými ropnými státy Blízkého východu.

 

Zdroj: ČTK

Rok jedna prezidenta Macrona; stát jako firma po francouzsku Foto: Shutterstock

reklama

Další články

  1. Erdogan zahájil kampaň

    Společnost ·

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odstartoval před pěti dny svou předvolební kampaň v pobřežním městě Izmir na jihovýchodě Turecka, bašty opoziční strany CHP. Při…

  2. Trump podpořil právo na držení zbraní

    Společnost ·

    Americký prezident Donald Trump se v projevu v texaském Dallasu důrazně přihlásil ke druhému dodatku americké ústavy, který garantuje Američanům právo držet zbraň. V p…

  3. V USA prudce roste počet ruských žadatelů o azyl

    Společnost ·

    O azyl ve Spojených státech požádalo loni rekordní množství Rusů, informovala o tom na svých webových stránkách rozhlasová stanice Rádio Svoboda. Americké úřady podle …

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.