reklama

Swingování v koncentračních táborech. Kniha Petra Koury skrývá netradiční pohled na dějiny

Swing coby součást protektorátních dějin. Swingaři jako předchůdci mániček a hippies, později pankáčů a další subkultur. Zdánlivě okrajové téma se v rukou historika Petra Koury rozrostlo v analýzu celé jedné protestní subkultury české mládeže. Jeho nová monografie se ale dotýká třeba i swingování v koncentračních táborech.

Mohlo by vás zajímat

„Období nacistické okupace je dynamickou dobou, ve které není nouze o zvraty. Coby historik se nikdy nenudíte, neustále totiž narážíte na paradoxní věci, které by vás snad ani nenapadly,“ řekl v rozhovoru pro rádio Zet historik Petr Koura, který působí na Katedře dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, a který před dvěma lety převzal Cenu Neuron pro mladé vědce za přínos svému oboru.

Tématu swingové mládeže věnoval už svou dizertační práci, nedávno mu vyšla monografie Swingaři a potápky v protektorátní noci, která téma výstředních tanečníků swingu z doby druhé světové války rozvíjí dál. Při jejím psaní vycházel Petr Koura ze vzpomínek pamětníků, velkou roli ale sehrály i archivní dokumenty: „Studoval jsem například texty písní, u kterých jsem porovnával dochované audio záznamy s jejich písemnou podobou, do které se často promítala cenzura, ale i autocenzura.“ Cenným pramenem, který historikové často opomíjejí, je dle Koury inzerce v novinách: „V době, kdy je o jazzové hudbě zakázáno psát, odkrývají inzertní rubriky pulzující dobu, ve které mladí lidé žili touto hudbou – vyměňovali jazzové desky a nástroje.“

Petr Koura se v knize, které napsal předmluvu Josef Škvorecký, dotýká i swingování v koncentračních táborech. Například v Sachsenhausenu se zformovalo české vokální kvarteto, které s oblibou zpívalo Voskovce a Wericha. „Hudební tělesa zde vznikala ilegálně, později je nacisté využívali pro vlastní rozveselení, ale i vlastní propagandu.“ Koncentrační tábor Buchenwald byl pak pravděpodobně místem, kde poprvé v Evropě zazněla skladba Glenna Millera In The Mood – tehdy ji tam přinesli američtí zajatci.

Kniha Swingaři a potápky v protektorátní noci vyšla v prosinci a vzbudila nebývalé ohlasy

Kniha má úctyhodných 924 stran a sám její autor přiznává, že zpočátku netušil, o jak široké téma se jedná: „Fascinoval mě přesah do kulturních dějin. Chtěl jsem zmínit vše důležité, tak jsem neustále přidával další kapitoly. Témata se nabalovala, nešlo přestat.“

Svoje znalosti Petr Koura uplatňuje i coby odborný konzultant českých historických filmů a seriálů, např. České století, Ztraceni v Mnichově nebo Bohéma. Dokáže se ještě vůbec oprostit od své profese a užít si film, aniž by se příliš trápil faktickými nepřesnostmi? „Amadea od Miloše Formana dokážu vidět i desetkrát, a stejně vždy podlehnu iluzi, že je Antonio Salieri padouch, který Mozarta utýral – i když vím, že to tak není. Vlivem mistrovství režiséra Miloše Formana ve mě historik ustupuje do pozadí a vystupuje do popředí filmový fanoušek,“ dodává s úsměvem Petr Koura.

 

 

Neuron Future je pravidelný pořad rádia Zet, který vzniká ve spolupráci s Nadačním fondem Neuron na podporu vědy. Neuron každoročně finančně přispívá na vědecký výzkum, oceňuje špičkové vědce a popularizuje vědu.

 

Zdroj: Zet

Swingování v koncentračních táborech. Kniha Petra Koury skrývá netradiční pohled na dějiny Foto: Zdánlivě okrajové téma se v rukou historika Petra Koury rozrostlo v analýzu celé jedné protestní subkultury české mládeže

reklama

Další články

  1. Zeman bude opětovně kandidovat na prezidenta

    Společnost ·

    Prezident Miloš Zeman v rámci páteční tiskové konference veřejně oznámí opětovnou kandidaturu na českého prezidenta. Jeho plán figurovat v prezidentských volbách řekl …

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.