reklama

Tři alternativní cesty, kudy se Británie může vydat po brexitu

Už ve čtvrtek rozhodnou britští občané o tom, zda jejich země setrvá v Evropské unii, či z osmadvacítky vystoupí. Průzkumy před referendem jsou velmi vyrovnané, tamní vláda se proto musí připravit na všechno, tedy i na případný brexit. O variantách, jak by Spojené království mohlo při takovém scénáři postupovat, hovořil na rádiu Zet Zdeněk Sychra z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Mohlo by vás zajímat

1)

Žádné smluvní vazby s EU

První a zároveň nejméně pravděpodobnou možností, kterou se Velká Británie po brexitu může vydat je, že nebude mít absolutně žádné smluvní vazby s Evropskou unií a jejími členskými státy. Za málo pravděpodobnou ji hodnotí i Sychra. „Bylo zde dosaženo celé řady úzkých vazeb a napojení Británie na kontinentální Evropu. Nedokáži si představit, že by to Británie prostřednictvím nějakých smluvních vazeb nebo vstupu do nějaké jiné organizace, která je propojená s Evropskou unií, neošetřila,“ řekl na rádiu Zet.

2)

„Norská cesta“

Jako „norská cesta“ se označuje vstup Velké Británie do Evropského hospodářského prostoru (EHP), která rozšiřuje volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu i na Norsko, ale také Island a Lichtenštejnsko.

Podle Sychry ale není členství v EHP se z hlediska dodržování množství unijní legislativy zas tak od toho v EU neliší. „Norové a další státy, které jsou členy tohoto prostoru musí přebírat legislativu Evropské unie týkající se jednotného  vnitřního trhu. Mohou ji samozřejmě zablokovat v parlamentu, ale tam už víceméně jde jen o technické nastavení těch norem. V praxi se neděje, že by legislativu z Evropské unie odmítaly,“ uvedl. Zároveň také přicházejí o možnost onu legislativu utvářet. I z toho důvodu tento způsob nehodnotí kladně ani samotní Norové.

Zastánci brexitu často argumentují i tím, že Velká Británie dává obrovské množství peněz do rozpočtu Evropské unie. I za členství v EHP by však musela platit za možnost přístupu na vnitřní trh. „Pokud bych měl uvést konkrétní čísla, tak každý Brit ročně zaplatí do rozpočtu Evropské unie zhruba 128 liber, zatímco každý Nor za to, že je členem Evropského hospodářského prostoru, zaplatí 106 liber,“ řekl Sychra.

3)

„Švýcarská cesta“

Problémy a nevýhody „norské cesty“ by mohla odstranit poslední možnost, a to bilaterální dohody s Evropskou unií po švýcarském vzoru. Podle Sychry je ale tato cesta velmi specifická a není jisté, zda ji vůbec lze zopakovat. Švýcarsko ani Evropská unie navíc nejsou spokojeni s tím, jak jejich sektorové dohody fungují. „Švýcaři teď nadhodili otázku toho, že by chtěli kvůli migraci regulovat volný pohyb osob. Pokud by ale vypověděli smlouvu, která se toho týká, tak zároveň platí, že by přestaly platit ostatní dohody uzavřené s Evropskou unií. Ta přitom novou dohodu uzavřít nechce. Naopak by chtěla ještě lépe ošetřit to dosavadní fungování,“ řekl.

V neposlední řady je také podle Sychry problém, že zde neexistuje žádná soudní instituce, která by rozhodovala případné spory mezi Švýcarském a EU. Jako nevýhoda se také jeví síla Evropské unie, která ve vztahu s jedním státem má několikanásobně větší šanci prosadit svůj pohled na věc.

 

 

Celý rozhovor se Zdeňkem Sychrou z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity si můžete přehráv v playeru výše.

 

Zdroj: Zet

Tři alternativní cesty, kudy se Británie může vydat po brexitu Foto: shutterstock.com - ilustrační foto

reklama

Další články

  1. Odpůrci brexitu podle průzkumů posilují

    Byznys ·

    Podle dvou pondělních průzkumu veřejného mínění vzrostl po čtvrteční vraždě britské poslankyně Jo Coxové počet příznivců, kteří jsou pro setrvání v Evropské unii (EU).…

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.