reklama

Tři největší ekonomické bubliny současnosti a minulosti

Ekonomické bubliny nejsou ničím novým pod sluncem. Příkladem může být i slavná „tulipánová horečka,“ na základě jejíž předlohy byl loni natočen i film. Teprve nedávno si jich začali všímat samotní investoři. Je to dané především tím, že si jich jsou lidé vědomi a budoucích bublin se chtějí vyhnout jako čert kříži. Přinášíme vám seznam největších bublin současnosti a minulosti.

Mohlo by vás zajímat

Nikdy v minulosti nedošlo k takovému množství spekulativních bublin jako v současnosti. Od nového tisíciletí se podle internetového magazínu Business Insider jedné bubliny dočkáme během 7 až 8 let. V roce 2000 došlo k takzvané dot-com bublině neboli internetové bublině. V roce 2007 světem otřásla hypoteční bublina a v roce 2017 se bublina objevuje všude kolem nás.

 

Tři největší ekonomické bubliny současnosti

Bublina na trhu s realitami

Po celém světě můžeme vidět raketový nárůst cen nemovitostí. Jmenovitě jde o Kanadu, Austrálii, Švédsko, Hongkong, Čínu nebo Kalifornii. Ve výpisu ale nechybí ani samotná Česká republika, kde cena nemovitostí začala rovněž stoupat. Poradenská firma Deloitte loni v prosinci uvedla, že koncem října hodnota pražských bytů stoupla o 15 procent a vyšplhala se tak na 93 100 korun za metr čtvereční. S ohledem na to dochází k velmi pozvolnému přibývání nových bytů. Letos se očekává výstavba pouhých 32 projektů. Klesne rovněž počet lidí, kteří si bydlení budou moci dovolit. Důvodem je zpřísnění hypoték a růstu úrokových sazeb.

 Zdroj: YouTube / CGTN: Realitní krize v Kalifornii

V americké Kalifornii ceny domů od roku 2010 vzrostly podle Business Insideru o 69 %. Cena bydlení v Kanadě naproti tomu ve stejném období stoupla o 1040 %. Co je ale důvodem těchto nafukujících se bublin? Ze začátku je zapotřebí zmínit negativní dopady velmi uvolněné měnové politiky.

Jde o velice zajímavé téma s ohledem na to, že poslední bublina na realitním trhu takřka zničila světové hospodářství (první realitní bublina 2004 až 2007). 

 

Kryptoměnová bublina

Pravděpodobně se k vám dostaly informace o šílenství v kryptoměnovém světě. Lidé se v posledních letech vrhli ve velkém do těžení digitálních měn, mezi něž patří Bitcoin, Ethereum, Ripple, Litecoin, Bitcoin Cash a další. Na druhé straně jsou investoři, kteří se nezdráhají si na investice do kryptoměn půjčit i velké množství finančních prostředků. V prosinci cena za bitcoin dosáhla rekordní úrovně 20 tisíců dolarů (420 tisíc korun) za jeden bitcoin. Letos v polovině ledna zaznamenala propad pod 10 tisíc dolarů (210 tisíc korun). Ruku v ruce s bitcoinem se propadl celý trh s kryptoměnami. Důvodem jsou plánované regulace a zákazy ze stran asijských států, Indie, ale negativní signály přicházejí rovněž z Evropy. Největší severská banka Nordea oznámila, že svým zaměstnancům zakáže obchodování s kryptoměnami.

 Zdroj:  YouTube / Juraj Karpis

Kryptoměny představují vysoce volatilní investici. Důvodem je skutečnost, že do ní investují lidi bez ohledu na své vzdělání. Se zaslepenou vidinou zisku vkládají do digitálních měn velké jmění a nerespektují zásadní pravidlo: „investuj pouze to, co můžeš ztratit“. Tím se nafukuje bublina. Nikdo tak pořádně není schopen vyčíslit skutečné dno jednotlivých digitálních mincí.

Jde stále ale o otázku, některé jednotlivé projekty mohou mít smysl. Investice do některých jednotlivých kryptoměn se může ukázat jako podpoření zajímavé myšlenky, která může například zefektivnit práci z kontrakty nebo běžnými platebními transakcemi v rámci prostředí internetu. To nemění nic na tom, že některé digitální měny jsou bublinou zcela po právu. Konkrétním příkladem může být kryptopyramida Bitconnect, která se sesypala jako dům z karet. Hodnota mincí této digitální měny se propadla před týdnem o 98 procent. O své investice tak přišly tisíce drobných investorů.

 

Bublina FAANG

Akcie technologických firem spadající do skupiny FAANG označuje mnoho analytiků za bublinu podobnou takzvané Dot.com bublině, k níž došlo mezi lety 1999 a 2000. Do této skupiny patří firmy, jako jsou Apple, Facebook, Amazon, Netflix nebo Alphabet. Jde přitom o firmy, které se podílejí na růstu akciových trhů ve Spojených státech. Toto nadšení by mělo podle mnohých lidí způsobit problémy podobné internetové horečce Dot.com.

Investičníweb.cz ale varuje před tím, že nejde o to samé. Podle něj tuto bublinu vyvrací současné ocenění firem v porovnání s bývalým vývojem. Tehdy šlo o bublinu složenou takřka z neznámých internetových firem. V rámci vrcholu technologické bubliny technologie podle Investičníhowebu představovaly 35 % tržní kapitalizace. V současnosti jde ale o 20 až 25 procent. Zisky technologických firem tehdy představovaly okolo 15 procent zisků v rámci celého trhu. Dnes jde o něco přes 20 procent.

Investice do těchto titulů je ale podle Business Insideru stále riskantní, protože cena akcií je v porovnáním se zisky stále dost přepálená. Jde sice o společnosti, které mohou změnit svět, ale investování do jejich akcií je zapotřebí zvážit. Jsou totiž předražená.

 

Tři největší ekonomické bubliny minulosti

Tulipánová horečka

Historicky jde o jednu z nejstarších spekulativních bublin vůbec. Došlo k ní v Nizozemsku mezi lety 1634 až 1637. V současnosti se často připodobňuje právě kryptoměnové krizi.

Současný symbol Holandska se do země přivezl roku 1593 z Turecka. Zasloužil se na tom správce univerzitní zahrady Hortus Botanicus v Leidenu Carol Clusius.

 Zdroj: YouTube / forumfilmslovakia: O tulipánové horečce byl natočen i film

Zpočátku nebyl o tulipány zájem. Situace se změnila počátkem 17. století. Stalo se tak poté, co došlo ke křížení různých barevných odrůd. Samotní pěstitelé se následně stali středem pozorností a zájmu veřejnosti. Naproti tomu tulipánových cibulí nebylo dostatek. Z toho důvodu vystřelila jejich cena vzhůru.

Zpočátku cena jedné cibule vycházela na jeden gulden. Za krátkou dobu překročila hranice 1000 guldenů. Samotní obchodníci se dočkali ochrany zásluhou tulipánového zákona, na základě něhož hrozilo za poškození cibulí vězení. Rovněž docházelo ke dražbám cibulí a s tulipány začaly obchodovat i samotné burzy. Na absolutní vrchol se úroveň Tulipánové horečky vyšplhala mezi lety 1636 až 1637. V této době již zájemci za nákup cibulí obětovali i svůj majetek. V roce 1625 totiž cena za jednu cibuli dosahovala 3000 guldenů, v roce 1636 už 4600 guldenů, povoz a dvě klisny s postrojem. V roce 1637 vyvrcholila krize, kdy se lidé ponořili do ekonomických problémů. Někteří šťastlivci se dočkali výnosů přesahujících 1000 procent. Většina lidí ztratila ze svých investic i 90 procent.

Jihomořská bublina

Na začátku 18. století zažívala londýnská burza velký rozmach. Roku 1700 spatřila světlo světa první zpravodajská agentura, která informovala o kurzech a publikovala informace z důležitých burzovních míst. K prvnímu stanovení úředních kurzů došlo v roce 1714. Na burze rovněž došlo k nárůstu společností. V roce 1694 jejich počet dosahoval na 53. Oproti tomu v roce 1688 šlo o pouhé tři firmy. Do roku 1720 počet vzrostl na 200 firem. Jednu z nejdůležitějších představovala South Sea Company.

Velká Británie se důsledkem války s Francií zadlužila, když se její závazky vyšplhaly na 10 milionů liber šterlinků. Vláda a parlament poté stvrdila vznik dříve zmiňované firmy South Sea Company. Tato společnost převzala státní dluh v hodnotě 9 milionů liber. Vláda jí následně poskytla garanci šestiprocentního úroku z dluhu. Firma k tomu získala monopol na britský obchod se španělskými koloniemi v Americe. K tomu všemu nabyla práva na získání neobjevených ostrovů v tomto regionu, jež měly patřit Velké Británii. Jako bonus ještě od státu dostala čtyři zámořské lodě.

Počátkem roku 1720 kurz firmy dosahoval na burze kolem 121 liber. V rámci parlamentní diskuze dvakrát vzrostl. Ředitel společnosti John Blunt chtěl ale cenu akcií dostat ještě na vyšší úroveň. Kvůli tomu vypustil do světa dezinformace referující o úspěšné dohodě mezi Anglií a Španělském a svobodném obchodu mezi španělskými koloniemi.

Na počátku všeho k razantnímu růstu nedocházelo. Investoři totiž tuto situaci předpokládali. Z toho důvodu se na veřejnosti objevily další „fake news“. Důsledkem toho kurz akcií vystřelil nahoru a firma tak musela emitovat milion nových akcií. Touto dobou kurz dosahoval už 300 liber za akcii. Cena cenných papírů ještě stoupla díky dividendě, kterou vedení firmy stanovilo na 10 %.

Díky tomuto vývoji došlo k založení nových firem slibujících zbohatnutí. Nešlo čistě o společnosti obchodující se zámořím. Objevily se ale i podvodné firmy, které se snažily vydělat na aktuálním boomu. Žádným překvapením nebyla skutečnost, že došlo k pozvolnému praskání bublin.

U firmy South Sea Company tomu bylo jinak. Hodnota jejích akcií nadále stoupala. V květnu 1720 se vyšplhala na 890 liber a 24. června na 1050 liber. V červenci se v médiích objevily zprávy, že ředitelé firem své akcie prodávají. Na základě toho se začal propadat celkový kurz. Prasknutí celé bubliny vyvolalo v Anglii ekonomickou krizi. Velké množství lidí přišlo o veškerý majetek.

Internetová horečka (Dot.com bublina)

V současnosti se ve velké míře setkáváme s takzvanou Dot.com bublinou neboli internetovou bublinou. K nafouknutí této události došlo důsledkem období, které probíhalo mezi lety 1996 až 2001. Vrchol investic přitom dosáhl roku 2000. Došlo k tomu při boomu internetových firem s nadhodnocenou hodnotou akcií. Tato bublina měla největší dopady ve Spojených státech amerických a dalších zemí ze Západu.

Na území USA valné množství firem používalo doménu nejvyššího řádu .com. Z toho vyplývá samotný název internetové bubliny.

 Zdroj: YouTube / One Minute Economics

Na počátku všeho byla zpráva amerického Ministerstva obchodu, na jejíž základě se používání internetu každých 100 dní zdvojnásobuje. Podle odhadů této zprávy mělo internetové obchodování v roce 2002 dosáhnout objemu 300 miliard dolarů za rok. Po této informaci došlo k rapidnímu zájmu o internetové projekty. Mezi lety 1998 až 2000 se do nich ročně investovaly dvě miliardy dolarů. Tržní hodnota akcií firmy Yahoo! počátkem roku přesahovala tržní hodnotu šesti největších vydavatelských domů dohromady. Analytici ve spojitosti s tím začali vyjadřovat své znepokojení. V únoru a březnu roku 2001 začala cena technologických internetových společností bleskově klesat. Přežít se podařilo pouze malému zlomku těchto firem. 

 

 

 

Zdroj: Zet

 

 

 

 

Tři největší ekonomické bubliny současnosti a minulosti Foto: PixieMe / Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.