reklama

Výběr ze zahraničního tisku: Švédsko čekají na jaře nové parlamentní volby; Ukrajině hrozí hospodářský kolaps

Světová média píší 4. prosince o nadcházejících parlamentních volbách ve Švédsku, varují před hospodářským kolapsem Ukrajiny a píší o konci projektu plynovodu South Stream, který prý ukazuje, že i Putinovy snahy energeticky vydírat Evropskou unii mají své meze. 

Mohlo by vás zajímat

Odstupující americký ministr spravedlnosti Eric Holder slíbil prošetřit další kontroverzní zásah policie, při kterém v New Yorku zemřel černošský astmatik. Ten v červenci na ulici prodával nekolkované cigarety, když jeden z policistů při zatýkání použil zakázaný chvat, při kterém se omezí přívod vzduchu do plic. Podle deníku USA Today tehdy třiačtyřicetiletému Eriku Garnerovi nepomohlo ani křičet, že se dusí, a později zemřel v nemocnici. Když takzvaná velká porota ve státě New York včera rozhodla zasahujícícho bělošského policistu neobvinit, federální rezort spravedlnosti oznámil, že zahájí vlastní nezávislé vyšetřování.

Švédsko čekají na jaře nové parlamentní volby. Oznámil to nový premiér země  Stefan Lőfven poté, co jeho menšinová vláda sociálních demokratů neuspěla s návrhem rozpočtu na příští rok. Jeho strana přitom vyhrála volby celkem nedávno - v září letošního roku. Premiér se do března příštího roku hodlá spojit se Stranou zelených a státní rozpočet, který počítá s vyššími výdaji na sociální politiku a zaměstnanost, chce prosadit znovu, podobně jako liberální přístup k imigraci do země. Takzvaným jazýčkem na vahách při parlamentním hlasování byla strana Švédských demokratů. Kvůli zamítavému postoji jejích poslanců neprošel návrh rozpočtu o devětadvacet hlasů, referuje švédský server The Local

Týdeník The Economist varuje před hospodářským kolapsem Ukrajiny – hřivna za uplynulý rok oslabila vůči dolaru o polovinu, inflace se blíží dvacetiprocentní hranici, Ukrajinci skupují potraviny do zásoby a koncem roku nebude mít zřejmě státní pokladna dost peněz na splácení zahraničních dluhů. Podle týdeníku za to mohou neúspěšné privatizace devadesátých let, při kterých se velká část národního bohatství dostala do rukou oligarchů. Jedním z důvodů je i chudoba, která na Ukrajině byla už za časů Sovětského svazu. Občanská válka a vliv Putinova Ruska ovšem drasticky snížily těžbu uhlí i strojírenskou výrobu na východě země, a pokud Ukrajina nedostane od Západu 20 miliard dolarů, bude mít ještě větší problém. Věřitelé z ruského Gazpromu budou i s prezidentem Putinem pravděpodobně na splátkovém kalendáři trvat.

Ukončení ruského projektu plynovodu South Stream, který měl do Evropy dodávat zemní plyn oklikou mimo Ukrajinu, prezentuje článek Foreign Policy jako dílčí výhru Bruselu nad Moskvou. Ukazuje prý, že i Putinovy snahy energeticky vydírat Evropskou unii mají své meze. Tento týden zahájilo vedení Gazpromu  a ruský prezident Vladimir Putin jednání o alternativním podmořském projektu s Tureckem, ta jsou ale v počáteční fázi a zatím se prý nemluvilo ani o ceně dodávané suroviny. Původní trasa počítala se stavbou plynovodu za 40 miliard dolarů přes území Bulharska, Maďarska i Rakouska, ale například Sofie jako člen Evropské unie nakonec svůj podíl na ruském projektu odmítla.

Severoatlantická aliance vytvoří od příštího roku dočasné jednotky rychlého nasazení. Brigádu o třech až čtyřech tisících vojáků sestaví německá, nizozemská a norská armády tak, aby mohla během několika dnů čelit případné agresi ruské armády a vyvážit stále aktivnější vojenské manévry Moskvy, uvádí New York Times. Z finančních i operačních důvodů vznikne tato brigáda NATO jako trvalá jednotka až v roce 2016.

Maďarská média, ale i britský Daily Mail zachytily, že americký senát schválil ve funkci americké velvyslankyně Colleen Bellovou, někdejší producentku televizních seriálů. Jmenování prošlo i přes kampaň republikánského senátora Johna McCaina, kterému se čerstvá diplomatka nezdála dost kvalifikovaná na práci v zemi, kde prý premiér Viktor Orbán centralizuje moc, napadá neziskové organizace, ohrožuje nezávislost soudů a kamarádí se s Putinovým Ruskem. Daily Mail si povšiml, že Bílý dům nebyl ochoten upřesnit její kvalifikaci – velvyslankyně má jednoduše Obamovu důvěru, píše deník.

Koalice sedmnácti amerických států žaluje svého prezidenta Baracka Obamu za to že jednal nezákonně, když minulý měsíc prezidentským verdiktem osvobodil od hrozby trestního  stíhání a vyhoštění více než 4 miliony osob, které žijí dlouhodobě ve Spojených státech bez legálních dokumentů, ale mají dítě s americkým občanstvím nebo trvalé povolené k pobytu. Rebelové v čele s Texasem podle agentury Reuters tvrdí, že prezident protiústavně překročil svoje pravomoci a obchází zákony schválené Kongresem.

Norský deník Norway Post zaznamenal, že Muzeum výtvarného umění v Bernu, které zdědilo kontroverzní sbírku po Hitlerovu kurátorovi Gurlittovi, zveřejnilo nyní soupis více než tisícovky obrazů a dalších uměleckých děl, které letos v květnu zemřelý syn kurátora Cornelius Gurlitt švýcarskému muzeu odkázal.  Norská média zdůrazňují, že ve sbírce je i jednadvacet obrazů norské malířské legendy Eduarda Muncha. Skandinávští odborníci doufají, že bude pokračovat šetření s potomky a dědici původních majitelů, kterým ve 30. letech minulého století nacisté obrazy buď sebrali, nebo je donutili levně prodat.

 

Výběr ze zahraničního tisku: Švédsko čekají na jaře nové parlamentní volby; Ukrajině hrozí hospodářský kolaps Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradionews.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio News.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.